Mentální anorexie se značí jako nemoc psychosomatického rázu. Řadí se mezi tzv. poruchy příjmu stravy. Ačkoliv je v dnešní době stále více zmedializovaná, mnozí lidé toto onemocnění považují spíše za módu mladých dívek, které doufají v dráhu modelky. Realita je ovšem daleko závažnější.
V České republice trpí na základě údajů Ústavu zdravotnických informací a statistiky mentální anorexií zhruba pět set žen, z nichž pět procent na tohle onemocnění dokonce umírá. Anorexie většinou postihuje ženy (asi 95% ze zaznamenaných případů). Nejvíce ze všech věkových kategorií jsou ohroženy dívky ve věku 12 až 18 let. V posledních letech však netvoří žádnou výjimku ani menší pacienti, tedy děti.
Z obecného hlediska se mentální anorexie definuje hlavně tím, že člověk trpící tímto onemocněním dlouhodobě odmítá svoji tělesnou váhu i na úrovni minimální hmotnosti. Ta se určuje podle principu věku a výšky. K tomuto výpočtu slouží tzv. Body Mass Index (BMI), prostředek uznávaný Světovou zdravotnickou organizací. Kalkulačku BMI nalezne každý velmi snadno na mnohých webovkách. Ostatně si jej dokážeme jednoduše spočítat sami, a sice naši hmotnost (v kilogramech) vydělíme výškou (v metrech), kterou umocníme dvěma.
Mentální anorexie představuje hodnota menší než 17,5 BMI, a také jestli daný člověk dosáhl nízké váhy dlouhotrvajícím odmítáním stravy, přehnanou fyzickou zátěží, jako je cvičení, či dokonce užitím projímadel nebo nadměrným zvracením.
Tato nemoc se dále vyznačuje jakoukoliv neschopností střízlivě vnímat rozměry vlastního těla.
I když má člověk postižený mentální anorexií prokazatelně velmi nízkou váhu, pořád chce více zhubnout hlavně v „problémových partiích.“ Myslí si, že jestliže začne znovu normálně jíst, tak velmi přibere. Pakliže existuje podezření na toto onemocnění u žen ve fertilním věku, považuje se za jeden z hlavních příznaků anorexie také fakt, že dané ženy alespoň tři měsíce po sobě nemenstruují.
V dnešní době se již nemusí moc klást důraz na to, jak závažnou nemoc mentální anorexie představuje. Jestliže se neléčí (a tady se musí upozornit, že anorexie může mít i chronickou podobu, která se pozná pouze s velkými problémy), spojuje se s velkými a velmi závažnými zdravotními důsledky, a to především kvůli postupně se rozvracejícímu metabolismu. Z dostupných informací přitom mentální anorexie u přibližně 5% postižených končí smrtí, a to buď podvýživou nebo dehydratací. To z ní zároveň dělá onemocnění psychologického rázu, jenž vede k největšímu počtu úmrtí vůbec.
Již z tohoto důvodu je jasné, že se nikdy při sebemenším podezření nevyplatí váhat s vyhledáním odborného lékaře. Pokud si všimneme přehnaného a ne moc přirozeného starání se o naši tělesnou hmotnost, nechceme pozřít ani sousto, a to celé v kombinaci s na první pohled viditelnými psychickými problémy, je nejlepším řešením přímo zajít do ordinace obvodního lékaře. Ten zaprvé doporučí aktuální postup a zadruhé nás pošle k dalším odborníkům, na které se dá obrátit.
