Bechtěrevova choroba

Na úvod by bylo dobré seznámit se s touto nemocí. Z lékařského hlediska ji řadíme mezi zánětlivá onemocnění, které mají chronický charakter. Postihuje především páteř, ale taky místa, kde se setkává pánev s křížovou kostí. Nemoc ne doprovázena nesnesitelnými bolestmi zad. V našem prostředí, českých zemí, byl nejznámějším pacientem Karel Čapek. Ale samotná historie nemoci sahá mnohem dál do minulosti, až do doby starověkého Egypta, ze které máme několik důkazů o její existenci. Mimochodem Egypťané se jako první z mála národů začaly zabývat medicínou.

Obecně se dá říci, že tato nemoc postihuje ve větším množství případů muže. Ženy jsou částečně ušetřeny. Ale ne úplně, asi jedna čtvrtina všech pacientů jsou ženy. Celosvětově je nemoc rozšířeny mezi půl procentem obyvatelstva.

Většina průzkumů dokazuje, že tato nemoc postihuje častěji mužskou část populace, než ženy. Ale odborníci se shodují na tom, že až takové rozdíly v počtech mezi jednotlivými pohlavími nebudou. Rozdíl mezi nemocí muže a ženy je v tom, kterou část lidského těla postihuje. Setkáme-li se s Bechtěrevovou chorobou u žen, útočí v první řadě na horní polovinu těla – hrudník, ramena, ale i krk. Mnohdy se setkáme, že poškodí i klouby končetin. Naproti tomu u mužské populace napadá nemoc jinou část lidského těla, a to s dolní částí – dolní část páteře. Právě díky tomu je nemoc více viditelná, což vede k domněnkám, že je nemoc více rozšířena mezi muži.

Co se týče věkové kategorie, tak postihuje spíše mladší generaci, řekněme rozmezí mezi patnáctým a třicátým rokem života. Nejhorší je to, že je nemoc většinou odhalena až v pozdějším věku. To je způsobeno tím, že se většinou obtíže dostaví až po několikaletém působení nemoci. Projevy se zhoršují a tím pádem nemoc může zůstat i dlouhou dobu neobjevena.

Zárukou kvalitního života je právě včasné odhalení nemoci a správná diagnóza, jenže to může být problém, právě proto, že nemoc je mnohdy pozdě objevena. Pokud člověk začne včas se správnou rehabilitací, zaručí se kvalitní život bez stupňujících problémů. Primárním cílem cvičení je ulevit pacientovi od nepříjemností spojených s projevy nemoci.

Silné bolesti zad jsou jedním nejhorších následků Bechtěrevovy choroby. Spolu se silnou bolestí se dostavuje i tuhnutí kloubů. To má a následek, že tkáně, které byly pružné, svou elasticitu ztrácí, a stávají se pevnými.

Toto jsou jen některý z úskalí Bechtěrevovy nemoci. Největším strašákem všech postižených je to, že se zánětlivá lokální onemocnění mohou přemístit nebo rozšířit do celého těla. Zde mohou způsobit další zdravotní komplikace. Nejčastějším místem, kam se přesouvají, jsou oční spojivky, poté srdce, plíce, šlachy nebo dokonce ledviny. Tím, že měkké tkáně začnou tuhnout, se zvyšuje riziko poranění páteře.

Základním pravidlem při této nemoci je její zjištění na počátku. Jedině tak má člověk možnost na správnou diagnózu a nápravu. Člověk by měl o své zdraví pečovat. A pokud na sobě pozoruje jakékoliv změny, které přetrvávají, neměl by váhat a okamžitě navštívit specialistu. V tomto případě je varovným signálem stále přítomná bolest bederní páteře. Bolest je nutné cítit minimálně několikrát za týden, aby se jednalo o příznaky této choroby. Při Bechtěrevově chorobě se člověk taky cítí unavený a slabý, což je další varovný signál toho, že s tělem není něco v pořádku.

Filed in: Bechtěrevova choroba
© 2012-2019 Doktornet.cz :::