Jak léčit mononukleózu

První příznaky mononukleózy se jeví jako příznaky klasické angíny. Proto před léčbou samotné nemoci se většinou léčí i angína. Příznaky, které přicházejí v úvodu nemoci, totiž velmi snadno zaměnit za příznaky klasické angíny, která není tak vážnou chorobou, jako právě mononukleóza. Je dosti závažné, zanedbá-li se prvotní léčba. Člověk léčící se s angínou totiž využívá klasické antibiotika, která nemusí mít kýžený výsledek v boji právě proti mononukleóze.

Hlavním, a zároveň typickým příznakem mononukleózy, jsou stoupající teploty. A právě tehdy, nasadí-li se klasická antibiotika proti angíně nebo třeba spále, nemají ten správný vliv na ústup teplot. Ty zůstávají stále vysoké, mnohdy ještě dále stoupají. Pro pacienta je důležitým znakem toho, že léčba není správně nastavena, to, že se na pokožce pacienta objevují červené vyrážky. Tato vyrážka je pro pacienta samozřejmě velmi nepříjemná, svědí a doprovází ji již zmíněné horečky. Jakmile se již objeví tyto příznaky, měl by to pro člověka znamenat signál, že diagnóza byla stanovena špatně.

Jakmile se objeví jakékoliv nepříjemnosti, měl by člověk okamžitě zajít se svým problémem ke svému ošetřujícímu lékaři. Ten by měl provést vyšetření, případně odběr krve, díky kterému se potvrdí nebo vyvrátí podezření na nemoc.

Je nutné však podotknout, že ani současná moderní medicína zatím nezná jediný spolehlivý přípravek proti mononukleóze. Je nutné léčit jednotlivé příznaky, které postihnou pacienta. Každý příznak se dá léčit speciálními léky. Tak například vysokou horečku lze srazit antipyretiky, zánětu v krku se dá zbavit pomocí antibiotik. Zvláštní skupinou jsou hormony, které se dají podávat ale po určitou dobu. Jedná se o tzv. glukokortikoidy.

Ale ani léky nejsou všemocné, a aby se pacient úplně z mononukleózy vyléčil, je nutné pro to udělat mnohem víc. Celková změna životního stylu je více než žádoucí. Jak je asi zřejmé, nejkrizověji se nemoc projevuj v počáteční fázi, a proto právě tehdy je nutné dbát na správnou životosprávu. Nemoc člověka vysiluje. Je teda nutný hlavně odpočinek a dostatečné množství spánku, který by měl nemocnému pomoci od nemoci.

Na nový životní styl si musí zvyknout každý pacient i po odeznění nemoci. Je nutné dodržovat jistá pravidla i chvilku poté, přesněji až několik měsíců. Největší kámen úrazu je sport. Ten je prakticky zakázaný. Milovníci jakéhokoliv pohybu by se s ním měli na nějakou dobu rozloučit. Protože aktivním pohybem by si mohli leda tak ublížit. Některé vnitřní orgán, jako jsou játra nebo slezina, by se mohly snadno poranit, což by znamenalo mnohem větší komplikace. Během onemocnění mononukleózou může dojít k tomu, že se orgány zvětší. Ty jsou jinak chráněny žebry, ale jakmile se zvětší, žebra již netvoří takovou ochranu, jako v normálním stavu. Proto i drobnější poranění nebo náraz může znamenat vážné poranění ohrožených vnitřních lidských orgánů. Všichni jistě pochopili, že sport je opravdu lepší na nějaký čas vynechat.

Omezení pohybových aktivit ovšem není jedinou změnou, které se nemocný musí podrobit. Mnohem výraznější omezení je změna jídelního lístku. Na druhou stranu je sice pravda, že strava nemůže člověku zásadně ublížit, ba dokonce je hloupost si myslet, že by nevhodná strava mohla znamenat smrt. Strava a dobře sestavený jídelníček má ale výrazný vliv na fungování jater, která jsou značně ohrožena. Doporučuje se proto pít speciální bylinné čaje. Strava by měla být celkově lehčí a dobře stravitelná. Je teda žádoucí se vyhnout živočišným tukům, nebo dokonce smažená jídla na přepáleném tuku.

Filed in: Mononukleóza
© 2012- Doktornet.cz :::