Příčiny panické poruchy

S panickou chorobou se společnost setkává čím dál tím častěji. I přes to, že tato nemoc není nijak ojedinělá, tak je velmi těžké jasně určit, z jakých příčin nemoc vzniká. Moderní medicína a specialisté mohou pouze určit rizikové faktory, díky nimž se může nemoc projevit. Výrazným faktorem je samozřejmě dědičnost. Ale ne jediným. Období dětství je velmi důležité pro každého jedince. Nese-li si dítě do života špatné nebo stresující vzpomínky na dětství, je velká pravděpodobnost, že se to na něm v dospělosti projeví.

Ohledně dědičnosti se vedou diskuze. Je jisté, že porucha se nedá přímo zdědit, ale pouze její predispozice. Tím pádem jsou ohroženi ti lidé, jejichž rodiče sami touto poruchou trpěli. Proto by měli být více opatrní a dodržovat jistá opatření. Ale i přesto se u člověka porucha může vyskytnout. Každý člověk je jedinečná osobnost a tak záleží i na celkové stavbě organismu, psychické povaze, ale i fyzické schránce. Jedinec se teda narodí s dispozicemi k výskytu rizikových situací, ale ne s problémy.

Dědičné dispozice nejsou jediné, které se na výskytu panické poruchy podílejí. Dále se v těle odehrávají pochody, které jsou biochemické podstaty a ty mají taky za následek vznik této poruchy. Všechny úzkostné poruchy mají jeden společný znak, a tím je nemožnost přirozeně přenášet serotonin. Panická porucha se tím samozřejmě taky vyznačuje. Ani současní odborní ale nedovedou stoprocentně určit, zda se jedná o příčinu vzniku nemoci nebo jen jev, který nemoc doprovází. Odpověď není ani tak moc důležitá, protože na podstatě samotné nemoci nic nemění. Důležité pro pacienta je zjištění, že se s tím dá něco dělat. Možná léčba pomocí antidepresiv je účinná a běžná, proto není nutné se ji nijak obávat ani vyhýbat. Léčiva jsou naprosto neškodná a ani při dlouhodobějším užívání nevzniká svislost.

Statistiky uvádí, že asi padesát procent pacientů s panickou poruchou se vyznačují společnými znaky. Ty se mohou výrazně projevit během celé nemoci.

Osoby trpící touto poruchou mají několik společných znaků. Myšleno charakterových vlastností. Často trpí poruchou asertivity. Lidé se bojí kritizovat ostatní, protože se bojí, že by jim to mohli nějakým způsobem oplatit, ale stejně tak neumí hodnotit sami sebe. Lidé, kteří jsou založeni hodně na sobě, pozorují svůj vzhled, své chování, často prožívají panické záchvaty. To, jak vypadají je pro ně životně důležité.

Období dětství je asi nejdůležitějším vývojovým obdobím pro jedince. Podle toho, jak toto období jedinec prožije, má velký význam na možnost výskytu panické poruchy v dospělosti. Je-li dítě často trestáno nebo jsou-li na něj kladeny přehnané nároky, může si své trauma nést až do dospělosti. Takto vychovávaný člověk patří do rizikové skupiny osob, u kterých se může panická porucha vyskytnout. Na druhé straně i děti, které byly rozmazlovány, mohou mít své zkušenosti s poruchou. Ztratí-li dítě někoho blízkého, nese si své trápení až do dospělosti a opět je možný výskyt panické poruchy.

Moderní společnost žije po většinu času v stresovém prostředí. To samozřejmě ani v nejmenším nepomáhá člověku. Čím víc je jedinec vystaven stresu, jak v práci, tak poté i v domácnosti, tím je větší pravděpodobnost, že se u nich projeví panická porucha.

Filed in: Panická porucha
© 2012-2066 Doktornet.cz :::