Celá jedna desetina obyvatelstva České republiky, což je asi jeden milion lidí, trpí onemocněním ledvin. Mnozí z nemocných vůbec netuší, že hlavní příčinou jejich nemoci jsou právě ledviny. Zprvu onemocnění začíná lehčím zánětem, který v dalších fázích může přerůst ve složitější nemoci. Pokud lidé na sobě poznají primární příznaky, měli by okamžitě navštívit lékaře, protože právě tyto, na první pohled banální záněty, můžou přerůst ve skutečné selhání ledvin.
Potíží, při zánětech ledvin, není málo a jsou snadno rozpoznatelné. Lidské tělo se snaží proti zánětu bojovat, a proto dělá jistá opatření, která člověk na sobě pozná. Existuje několik druhů zánětů ledvin. Liší se jeden od druhého hlavně tím, jakým způsobem došlo k jejich ohrožení v těch konkrétních případech.
Přítomnost infekce, která má za následek změnu přirozeného běhu lidského těla, jsou v posledních několika letech asi nejčastějším důvodem, kdy se záněty v ledvinách vyskytují. Obranyschopnost našeho organismu taky nese určitý podíl na tomto stavu zdraví. Mikroorganismy, které způsobují zánět ledvin, ale i další choroby, se do těla dostávají několika různými způsoby. Jedním z nich je přes močovod a močovou trubici, čímž je způsoben onen zánět. Další cestou nákazy je vlastní krevní oběh člověka, díky němuž vznikají záněty srdeční chlopně.
Mikroorganismy ale nejsou jediní, kdo napadá lidský organismus. Vnitřní orgány těla mohou být taky pěkně nebezpečné a mnohdy mohou ohrožovat jiné části imunitního systému.
Spousta onemocnění, která jsou ale mezi veřejným míněním méně rozšířená a tudíž dost neznámá, jsou ale i přes to velmi nebezpečná a neměly by uniknout pozornost ani jednomu z nás. Jedná o onemocnění s názvem Goodpasterův syndrom nebo Wegenerova granulamatóza. Tato onemocnění jsou mnohem rizikovější, než běžné záněty ledvin. Jejich léčba vyžaduje složitější a zdlouhavější dobu, než je tomu u jiných typů tohoto onemocnění. V některých případech dochází k pozdnímu objevení příznaků, čímž se léčba opozdí, a právě díky tomuto jsou tak nebezpečné. Běžné vyšetření ledvin, do kterého patří rozbor krve nebo moči, zde nestačí. Je nutné si vyžádat vyšetření samotného imunitního systému, či dokonce odebrání vzorků tkáně ledvin.
Kromě klasických zánětů, které zná většina populace, bychom měli připomenout nemocnění, na která se většinou zapomíná, a to například zánět ledvinových klubíček. Tento zánět se od jiných, výše popsaných, liší tím, že zánět neprše napadne jinou část lidského těla, a pak se postupně přesunuje dále. Nejčastěji napadá krční mandle. Pokud člověk onemocní klasickou angínou, následně může dojít k zánětu ledvinových klubíček. Infekce, kterou je tělo napadeno, omráčí imunitní systém a zaútočí na vlastní ledvinu.
Všechny ledvinové záněty, o kterých bylo psáno výše, mají většinou něco společného. A to právě to, že se vyskytují buďto ve formě akutní nebo má naopak chronický charakter. V jednom z případů jde teda o velmi rychlý postup, se kterým jde ruku v ruce mnoho viditelných příznaků nebo naopak postup velmi pomalý, mnohdy až zdlouhavý, u kterého si příznaků skoro nikdo ani nevšimne nebo mohou chybět úplně.
Ať už je pacient postižen jakýmkoliv druhem zánětlivého onemocnění ledvin, je hlavní prioritou, aby nemoc byla objevena co nejdříve, tudíž aby se s léčbou započalo co nejdříve. Toto je jediný způsob, který vede k prevenci selhání ledvin. Největším problémem při zánětu ledvin je hrozba samotné dialýzy.
