Moderní medicína zatím nezná účinnou léčbu na Bechtěrevovu nemoc. Jediné, na co se teda můžeme zaměřit, je na snížení nepříjemné síly nemoci, jejích příznaků a celkově zpomalit průběh. Úplné vyléčení však nikoliv. Ve všem člověk musí hledat to pozitivní, tak i zde hledejme to málo kladného. Toto onemocnění, ač je chronické povahy, je nevyléčitelné. Současná medicína nezná prostředky k úplnému odstranění nemoci, ale na druhé straně se během jejího průběhu nesetkáme s akutními okamžiky, kdyby šlo o minuty. Jakmile se stav pacienta zhorší, může si vyžádat speciální prohlídku.
Bechtěrevova nemoc je doprovázena bolestmi páteře téměř u všech pacientů. Zásadou teda je úleva od bolesti. Pokud vypozorujete tuto bolest, ihned vyhledejte odborníka. Ten Vám s největší pravděpodobností tuto nemoc potvrdí. Následuje několik potřebných vyšetření. Rentgenové paprsky, které procházejí bolestivým místem zjistí, v jakém stádiu nemoc je. Dále následuje vyšetření pohyblivosti páteře nebo třeba běžný rozbor krve, či celkové vyšetření organismu. Doktor bez těchto potřebných vyšetření nemůže stanovit žádné závěry.
Jakmile je podezření na Bechtěrevovu nemoc potvrzeno některým z výše zmíněných vyšetření, dochází pacient na specializované oddělení, zabývající se těmito obtížemi. Potvrdí-li se podezření i zde, může následovat samotná léčba. Pacientovi jsou podávány speciální medikamenty na omezení rozvoje zánětu a omezení nežádoucí autoimunitní reakce, což je situace, během které mohou být napadeny tkáně vlastním imunitním systémem. Biologická léčba, která jde nejvíce ruku v ruce s modernizací medicíny, je dalším možným krokem v léčbě.
Kortikoidy, nesteroidní antirevmatika nebo léčiva s imunosupresivním účinkem jsou v praxi nejvíce užívanými medikamenty.
Na utlumení zánětu se v současné době používají nesteroidní antirevmatika, která zároveň tlumí bolest v postižených místech, ale taky omezují otoky.
Vše má své klady i zápory a to najdeme i v tomto případě. Existuje celá řada vedlejších účinků, které se dostaví při dlouhodobém užívání léčiv. V tomto případě se jedná o vznik žaludečních nebo dvanáctníkových vředů, což jsou závažná onemocnění, díky nimž může dojít až ke krvácení organismu a následným zdravotním komplikacím.
Další skupinou léčiv jsou imunosupresivní. To jsou takové preparáty, které oslabují a zpomalují reakce imunitního systému těla. Podoba těchto léčiv dokáže člověku ulevit, ale jejich konzumace opět sebou nese určité riziko. Pozitivně působí protizánětlivě, ale na druhou stranu může pacientovi přivodit některou infekční chorobu. Tou se organismus nakazí velmi snadno, protože jeho obranyschopnost je oslabena. Snížení obranyschopnosti dojde v důsledku dlouhodobého užívání těchto léků. Na tyto nežádoucí účinky by měl každý myslet a lékař je povinen pacienta o nich informovat.
Velmi podobné účinky na lidský organismus mají kortikoidy, které mají silně blahodárné a uvolňující účinky na lidský organismu, ale zároveň sebou pojí řadu rizik, na které je nutné si dávat pozor. V žádném z případů léčba nikdy nebude stát na kortikoidech. To je opravdu jisté. Začínají se podávat až v té době, kdy je pacient ve velmi vážném stavu, kdy se jeho situace zhoršuje. Předepisují se pouze na určitou dobu a nikdy se neužívají dlouhodobě.
