Deprese je víc než jen to, že vám nad hlavou visí mrak obav a starostí. Je to amorfní monstrum, které se u každého a na každého projevuje jinak. Někdo může být funkční a zdánlivě šťastný a přitom s touto příšerou vnitřně bojovat. Deprese negativně mění způsob, jakým se chováte, cítíte a přemýšlíte o sobě. Může být odcizující a vysilující a bez pomoci psychoterapeuta nemusí být lehké ji překonat.
Ačkoli mohou existovat současně, deprese se liší od smutku nebo žalu. Smutek a žal přicházejí ve vlnách a obecně platí, že vy, vaše sebepojetí a hodnota zůstávají nedotčeny. Deprese však vaši sebeúctu nahlodává, až se vám rozpadá pod nohama.
Nízká motivace
Jádrem deprese je nízká motivace neboli anhedonie. Lékaři (častokrát včetně psychiatrů) ji bohužel nesprávně chápou a považují za lenost, zatímco ve skutečnosti je to úplně jinak. Lenost znamená mít vůli, ale nemít chuť, zatímco nízká motivace znamená mít chuť, ale nemít vůli. Když jste v depresi, je těžké cokoli dělat.
Příkladem lenosti je, když si všimnete, že máte v pokoji nepořádek a potřebujete ho uklidit, ale rozhodnete se, že ho uklidíte jindy, protože se vám nechce. Nízká motivace je, když chcete něco udělat, ale chybí vám vůle vstát z postele. Někdy si ani nevšimnete, že je v pokoji nepořádek.
Ubíjí to vaši energii a zatemňuje vše kolem vás. Není to tak, že byste nechtěli něco dělat, ale je to prostě příliš těžké. Naneštěstí nízká motivace může způsobit, že se společensky uzavřete, podpoříte negativní pocity vůči sobě a budete mít potíže přizpůsobit se společenským situacím.
Beznaděj nebo bezmoc
Charakteristickým znakem deprese je beznaděj. Beznaděj se dostavuje, když se cítíte zaseknutí. Už v ničem nevidíte smysl, dokonce ani v životě. Ať se podíváte kamkoli, nemůžete najít cestu ven.
Beznaděj doprovází bezmoc. Posiluje myšlenku, že nic nemá smysl, protože máte pocit, že nejste schopni nic udělat. Beznaděj je temná místnost a bezmoc jsou zamčené dveře. Někdy vám mozek může namluvit, že věci jsou hrozné, strašné a strašlivé. Může vaši mysl naplnit těmito myšlenkami až do té míry, že je to vše, čemu věříte, i když to tak není.
Je snadné se do těchto zkreslených myšlenek zamotat, ale naštěstí existují nástroje, jak se z nich dostat.
Nejprve se pokuste rozpoznat okamžiky, kdy se tyto myšlenky obvykle objevují. Pak myšlenkám naslouchejte. Naslouchejte tomu, co říká, ale hlavně jak to říká. Většinou se zkreslené myšlenky objevují v podobě extrémů – všechno, nic, nikdy, nikdy, vždy. Dále myšlenku zpochybněte a argumentujte proti ní. Uvádějte důkazy, které jsou v rozporu s tím, co předkládá. Nakonec zjistěte, co tímto způsobem myšlení získáváte. Některé pokřivené myšlenky pomáhají odstranit z našeho života odpovědnost. Prosazují přesvědčení, že jsme neschopní, a zároveň nás chrání před strachem, který provází nové úsilí nebo nutnou životní změnu.
Pokud zjistíte, že se cítíte beznadějně, zjistěte, zda můžete identifikovat nějaké opakující se myšlenky, které vás v tomto pocitu udržují, a spolupracujte s terapeutem na změně těchto myšlenkových vzorců.
Únava
Dalším častým příznakem deprese je únava. Ačkoli existují prozatímní důkazy o propojení únavy, spánkových hormonů a deprese, většina lékařů považuje za příčinu únavy spojené s depresí nedostatek spánku. Únavu však mohou způsobovat i další faktory, jako je stres, strava a častokrát i předepsaná antidepresiva.
Pokud se domníváte, že vaše únava souvisí s nedostatkem spánku, pokuste se zavést režim před spaním. Pomůže vám uvolnit se a dá vašemu mozku signál, aby produkoval více melatoninu, spánkového hormonu. Pokud vaše únava přetrvává nebo máte obavy, poraďte se s odborníkem.
Nerozhodnost
Deprese má závažné dopady na poznávací schopnosti. Ovlivňuje vaše myšlení, rozhodování, paměť, kognitivní flexibilitu a výkonné funkce. Proto působíte nerozhodně nebo duševně neobratně. Navíc nedostatek naděje, který převládá během depresivních epizod, může ztížit proces rozhodování, protože budete očekávat negativní výsledek.
Antidepresiva bohužel neposkytují žádné řešení tohoto příznaku. Místo toho se obraťte na psychoterapeuta, abyste se naučili zdravým způsobům, jak se s tímto příznakem vyrovnat.
Úzkost
Posledním příznakem, který se u většiny lidí s depresí projevuje, je úzkost. Úzkost a úzkostné poruchy jsou obvykle komorbidní s depresí, ale mohou existovat i samostatně. Podle NIH splňuje 45 % lidí, u nichž byla diagnostikována jedna duševní porucha, kritéria pro dvě nebo více poruch.
Mezi běžné projevy úzkosti patří např:
- pocit ohrožení
- panika nebo strach
- třes
- zrychlené dýchání
- potíže se soustředěním nebo myšlením
Přestože obě poruchy mají podobné příznaky, jejich příčiny jsou odlišné. Domnívám se však, že v některých případech může být příčinou úzkosti to, co vás uvrhne do depresivního stavu.
Deprese se technicky vzato nedá vyléčit (po ukončení užívání antidepresiv bez změny životních návyků dochází často k replapsu), ale s odbornou pomocí psychologa můžete přijít na to, jak zvládnout depresi zvládnout.
Některé věci, které můžete udělat sami, jsou: nechat se cítit, věnovat se jednoduchým činnostem, které vám dávají pocit kontroly (jako je stlaní postele nebo vynášení odpadků), zavést rutinu, dělat věci, které vám přinášejí útěchu, a pečovat o sebe. A nakonec vyhledejte pomoc terapeuta, zejména když ji potřebujete.
