Makrobiotická strava, jejíž principy a ideje se v Čechách začaly šířit už na počátku 90. let, si stále získává masy nadšených opěvatelů i pohoršených odpůrců. Dokonce ani odborníci z řad výživových terapeutů se nedokážou jednomyslně shodnout, zda je makrobiotika lidskému tělu prospěšná, anebo dlouhodobé dodržování jejích zásad vede spíše k nutričnímu deficitu.
Název tohoto specifického přístupu ke stravování pochází z řeckého spojení „macro bios“, tedy dlouhý život. Poprvé ho užil na konci 18. století lékař Ch. W. Hufeland, který propagoval makrobiotiku jako zvláštní dietní režim, jehož přísným dodržováním si člověk může prodloužit život. Vnímáme-li však makrobiotiku nejen jako princip zdravého stravování, ale i jako správný životní styl, pak se obracíme k východnímu proudu filozofie, k japonskému a čínskému učení o rovnováze protikladných principů jin a jang.
Makrobiotika je alternativní způsob života, který se snaží nastolit zásady nejpřirozenější výživy člověka. Taková strava je charakteristická především vysokým podílem rostlinné složky a minimem produktů, pocházejících z živočišné říše. Zatímco běžnou stravu průměrných lidí tvoří přibližně 45 % tuků, 25 % cukru, 20 % polysacharidů (např. škrob) a 10 % bílkovin, makrobiotika předepisuje diametrálně odlišné podíly: 73 % polysacharidů, 15 % tuků, 12 % bílkovin a žádný cukr!
Hlavní složkou makrobiotické potravy jsou pokud možno nedrcené obiloviny (pšenice, žito, oves, ječmen, rýže, kukuřice, pohanka, cizrna, jáhly…), zelenina, luštěniny, ovoce, mořské řasy a ořechy. V malém množství jsou povoleny ryby a drůbeží maso. Zcela vyloučit budete muset hovězí a vepřové maso, salámy, veškeré mléčné výrobky i mléko samotné, vejce, sůl a různá kořeněná a umělá dochucovadla. Brambory, tropické ovoce, ale i rajčata jsou považována za toxická a nevhodná. Zapomenout budete muset i na alkohol, kávu a čaj (ikdyž bancha čaj je naopak velmi vhodný). Potraviny vybírejte podle sezóny a regionu, kde bydlíte. Snažte se potravu konzumovat v co nejpřirozenějším stavu, tzn. luštěniny a obiloviny vařte, ovoce a zeleninu preferujte čerstvou a domácí (v případě nutnosti vařte v páře). Kuchyňskou sůl můžete nahradit solí mořskou, místo tradičních koření využijte sezam, mořské řasy, olivový olej, zázvor nebo čerstvé bylinky.
Těžko zvládají přechod na makrobiotickou stravu osoby, zvláště ženy, které milují sladkosti a navykly si po dobrém obědě uvařit kávičku a přikusovat šlehačkový dortík. Pokud však máte pevnou vůli, brzy si zvyknete na přírodní sladidla, která makrobiotika dovoluje. Určitě budete překvapena jejich intenzivní chutí. Vyzkoušejte výtečný javorový sirup či ječmenný slad. Pravý včelí med vám určitě představovat nemusíme.
Na druhou stranu se mnoho světových odborníků shoduje, že přísné stravování podle zásad makrobiotiky (často ještě kombinované s veganstvím) vede po delší době k absenci esenciálních aminokyselin, nedostatku vitamínů skupiny B, vápníku a železa. Přísní stoupenci tohoto výživového plánu odmítají užívání jiných než přírodních léků, což lékaři neradi vidí. Mírnější stupně makrobiotiky však uznávají za prospěšné (např. jako prevenci rakoviny zažívacího traktu).
Nechcete-li hned proměnit celý svůj život a zároveň si vyzkoušet, jestli by vám makrobiotický přístup k životu vyhovoval, zkuste na měsíc snížit příjem tuků a cukrů, vyměnit živočišné tuky za rostlinné, sestavit svůj jídelníček z maxima zeleniny, ovoce, celozrnných obilovin a ryb, zvyšte příjem vlákniny, vitamínů a minerálů. Budete se ve svém těle cítit skvěle!
